ECB SAFE Q1 2026: Firmy v eurozóně čelí zdražování úvěrů a rostoucím inflačním očekáváním
Kombinace zpřísňování úvěrových podmínek, zhoršující se dostupnosti financování a výrazně rostoucích inflačních a nákladových očekávání vytváří stagflační tlaky v eurozóně. Ziskovost firem se zhoršuje, přestože výhled tržeb je mírně optimistický.
- 01Čistý podíl firem hlásících růst úrokových sazeb na bankovních úvěrech skočil na 26 % (z 12 % v předchozím čtvrtletí), ostatní náklady financování vzrostly u čistých 37 % firem.
- 02Poptávka po bankovních úvěrech zůstala stabilní (net 0 %), dostupnost se mírně zhoršila (net -3 %); financovací mezera klesla na 2 % z 3 %.
- 03Firmy očekávají výrazný nárůst prodejních cen o 3,5 % a vstupních nákladů o 5,8 % — oba ukazatele výrazně nad předchozím čtvrtletím; mzdová očekávání naopak mírně klesla na 2,8 %.
- 04Krátkodobá inflační očekávání firem (1 rok) vzrostla na medián 3,0 % (z 2,6 %); střednědobá (3 a 5 let) zůstala na 3,0 %, ale distribuce pětiletých očekávání se rozšířila — 65 % firem vidí inflační rizika na vzestupné straně.
- 05Válka na Blízkém východě je identifikována jako klíčový faktor, který po 28. únoru 2026 výrazně zvýšil cenová a nákladová očekávání firem, aniž by ovlivnil mzdové výhledy.
Výrazný nárůst krátkodobých inflačních očekávání firem v eurozóně a zpřísňování úvěrových podmínek jsou relevantní kontext pro diskusi o duraci dluhopisových portfolií a maržích firem s expozicí na eurozónu; geopolitický faktor (Blízký východ) jako driver nákladové inflace je téma k monitoringu v portfoliích s expozicí na energetiku a průmysl.
Stagflační signály z eurozóny zvyšují tlak na ECB udržet restriktivní měnovou politiku déle, což posiluje EUR a nepřímo tlačí ČNB k opatrnějšímu uvolňování sazeb. České exportní firmy s expozicí na eurozónu čelí riziku slabší poptávky při současně vyšších vstupních nákladech; české dluhopisy mohou zaznamenat tlak na výnosy v důsledku přetrvávající inflační prémie.