ECB: Inflační očekávání spotřebitelů v eurozóně v březnu výrazně vzrostla, výhled ekonomiky se zhoršil
Kombinace prudce rostoucích inflačních očekávání, zhoršujícího se výhledu ekonomiky a zpřísňujících se úvěrových podmínek vytváří stagflační signál, který je negativní pro spotřebu i finanční trhy.
- 01Mediánová inflační očekávání na 12 měsíců skočila z 2,5 % v únoru na 4,0 % v březnu — největší měsíční nárůst od roku 2023.
- 02Výhled ekonomického růstu eurozóny se propadl na -2,1 % (z -0,9 % v únoru), očekávaná míra nezaměstnanosti vzrostla na 11,3 %.
- 03Spotřebitelé očekávají hypoteční sazby za 12 měsíců na úrovni 4,9 % (únor: 4,7 %), přičemž nízkopříjmové domácnosti kalkulují až s 5,5 %.
- 04Očekávaný růst výdajů na 12 měsíců vzrostl na 4,1 % — nejvyšší hodnota od května 2023 — při stagnaci očekávání nominálního příjmu na 1,2 %.
- 05Přístup ke spotřebitelskému úvěru se zpřísňuje: čistý podíl domácností hlásících tightening dosáhl úrovně naposledy viděné v dubnu 2024.
- 06Inflační percepce za posledních 12 měsíců vzrostla na 3,5 % (z 3,0 %), pětileté inflační očekávání mírně vzrostlo na 2,4 %.
Prudký nárůst krátkodobých inflačních očekávání při současném zhoršení výhledu růstu je relevantní kontext pro diskuse o reálných výnosech dluhopisových pozic a o odolnosti portfolií vůči stagflačnímu scénáři; portfolia s expozicí na hypoteční trh eurozóny čelí zvýšenému riziku z rostoucích sazeb a zpřísňování úvěrových podmínek.
Stagflační nálada v eurozóně komplikuje ECB prostor pro snižování sazeb, což udržuje tlak na výnosy evropských dluhopisů a nepřímo i na české státní dluhopisy přes korelaci s německými Bundy. Silnější inflační očekávání v eurozóně mohou zpomalit apreciaci koruny a prodražit financování pro české exportéry závislé na eurových úvěrech.